Tedy řeknu vám…život má velký smysl pro humor…někdy i trocha toho černého je zapotřebí..je dobrým kořením bez dochucovadel a pokud je zdravě pochopen a dobře stráven, pomáhá udržovat rovnováhu na Zemi. Líbí se mi, jak je to dokonale zařízené…
Představte si…pracujete ve Společnosti, která svou letitou tradicí obšťastňuje tisíce lidí a pomáhá jim udržovat jejich zdraví v pořádku a život v harmonii tím, že nabízí dary přírody z Peru. Zde vás přece nemůže ohrozit žádná chřipka, nebo angína, snad to může zkusit nachlazení…ale těžko… Užíváte přece Camu Camu a Maku a občas čajíčky…
…sedím v čekárně u doktora…bacily všech zúčastněných se zde kříží jak práškovací letadla na obloze a někteří marodi se v duchu křižují, aby si z této bacilové párty nepřinesli něco nového domů. Sedím tam a vytahuji knížku ke čtení..v tom mi dochází, co jsem si to vlastně začala číst…mám u sebe knížku od Tomáše Kašpara „Umíráme na objednávku?“. To mě skutečně v daném okamžiku tak rozveselí, že se neubráním pousmání skoro až od ucha k uchu. Život má opravdu smysl pro humor. Začnu číst a doprovodné zvukové efekty mají grády. Vzhledem k tomu, že účelem knížky je přijít na kloub tomu, co ovlivňuje naše zdraví a jakou roli hraje v našem životě prevence, jsou to mega grády. To „nemá chybu“! Je to až legračně absurdní…
V takových čekárnách patrně mnoho nepochopíme, zvláště ti z nás, kteří je navštěvují příliš často a proč vlastně???? Ptáte se někdy sami sebe? Naštěstí to není můj případ..zopakovala jsem si po roce „nátepníkovou metodu“ na snížení vysoké horečky, která by sama „neprošla“ bez již zmíněného Camu Camu ve zvýšených dávkách…a ve finále mi dokonce doslova během 24.hodin Sangre de drago „vytáhlo trn z krku“.
Vždyť se přece snažím dbát na prevenci..žádný extrém, prostě „normálně“…a ten bacil se mnou normálně bacil. Mnoho lidí v naší bezprostřední blízkosti je nyní nemocných…pokud člověk má oslabenou imunitu, je to hned. Proč mám oslabenou imunitu?
Tedy plyne pro mě z toho osobní ponaučení…prevence není sezónní záležitostí…je to věc každodenní a je o určité vyváženosti. Vyváženosti pracovní a odpočinkové. Dále je o péči v oblasti stravování..o jeho kvalitě a rovněž času, který máme jídlu denně věnovat – čas k jídlu je určitý druh „odpočinku“ a zároveň jde o velmi „důležitou práci“. Prevence – podle mého pozorování – skutečně není o tom, nacpat se vitamíny v chřipkovém období, nebo omezit to a ono v takovém či makovém období, jak „nás to naučili“.
Pro mě prevence čím dál více znamená prostě „životní styl“…ano…to, že vím, co dělám a proč to dělám a hlavně, že to, co dělám je pro mé nejvyšší dobro. Když budu zdravá, nebudu „prskat“ na ostatní. Když ostatní budou „prskat“ na mě a já budu mít silnou imunitu, můžou si prskat do alelujá, když je to baví…mně se to nemusí dotýkat.
Jednoho dne tomu přijdu na kloub docela 🙂
A co Vy? Baví Vás atmosféra čekáren plných bacilů?
Věříte tomu, že Vás léky za každou cenu posílí?
Jaro plné zdraví a radosti z nového objevování,
přeje Pavlína